V kůži vlka - 2. část Ještě než jsem se pořádně probrala, automaticky jsem otevřela oči. Bylo to něco jako můj instinkt - tělo to udělalo samo od sebe. Začala jsem si uvědomovat, kde jsem a co se děje. Ležela jsem na zemi a vypadalo to, že jsem v nějakém přístřešku. Okolo jsem slyšela tlumené hlasy, ale nerozuměla jsem ani slovu. Pomalu jsem se posadila a všimla jsem si, že na sobě mám šedé tílko a nevkusné černé tepláky. Nepamatuju si, že bych se od toho pádu převlékla. Vlastně si od toho pádu nepamatuju vůbec nic. A ani nevím kde se nacházím. Třeba jsem se teleportovala do kouzelné růžové říše plné víl a jednorožců. Ha. To sotva. Třeba jsem u Abigail doma, což by ani nebylo tak nepravděpodobné, jelikož to u nich doma vypadá podobně jako tohle. Něco mezi stanem a skládkou. Hlasy, které jsem ještě doteď slyšela, utichly. Mým směrem se přibližoval zvuk kroků a já zpanikařila. Rychle jsem si znovu lehla a d...