Emma
Hrozně jsem si přála je nedat k adopci, ale musela jsem. Lovci už mi přicházeli na stopu a já nemohla dále čekat. Musela jsem zachránit dar naší rodiny a ochránit ty moje malé havránky. Chtějí mě uvěznit ale to by potom na světě nebyla spravedlnost. Už teď tu jsou jen prohnané shnilé mrtvoly které si zaslouží věčný trest. Svým havránkům dávám do košíku deník který je zavede k mému poslání a možná i ke mě. Bože všemocný. Ve jménu své krve tě žádám o jediné. Ochraň je a přiveď je k mému poslání.
Lolla
Takže dnes mám narozeniny... počkat? Jak dlouho je to od doby co jsem byla přivedena sem do téhle díry plné drahých parfémů, nabíraných sukní a odborných pravidel? Jo. Už to bude sedm let. Rok jsem žila v dětském domově se svým bratrem Lolliem. Byli jsme teprve batolata ale pamatuju si na to živě. I na svou pravou matku. Dívám se do zrdcadla ale zázrak nevidím. Stále mám krátké černé vlasy, a červené šaty s nabíranou sukní. Abych svým takzvaně rodičům nedělala svými krátkými vlasy ostudu, musím nosit nepohodlné paruky. Jak se asi daří Lolliovi? Snad ne tak strašně jako mě. Přestávám vnímat čas a upadám do apatie plné večírků, drahého jídla, napudrovaných slečinek a páchnoucích cigaret. Chci být svobodná ale to ženy v mé době nemohou. Jsme jen naivní partnerky které mají za úkol jen porodit potomky. Nesnáším svůj osud.
Jakmile mám volnou chvíli, zpravidla vždy utíkám na půdu kde se zastavil čas. Dnes se tu procházím a zaznamenávám spoustu nových věcí. Jakoby se moje smysly zostřili a já zahlídnu koš s černými pokrývkami. Podívám se dovnitř a zahlédnu vevnitř knihu s kosou na koženém obalu. To je podle mého gusta. Oprášila jsem ji a začala číst.
Drahá Lollo. Vím že jsi právě dosáhla osmi let, jinak by jsi tento deník nenašla. Dívala jsi se někdy pořádně na sebe? Možná to nevíš, ale máš určité poslání. Tvým prvním úkolem bude najít Lollia. Tvého bratra, který vládne silou světla a života. Uteč a řiď se svým srdcem. Dívej se a zkoumej. Najdi Lollia a svoje poslání. A tento deník vezmi sebou.
Emma
Emma
Kdo to ta Emma je? A jak mám najít Lollia? Podivná síla mě táhla do mého pokoje. Na své posteli jsem našla balíček. Rozbalila jsem ho a byli tam upnuté černé džíny, triko s s lebkou, černá mikina a černobílý batoh. Převlékla jsem se a skočila jsem z okna...
Spadla jsem na polštáře, které jsem tam postupem času naházela. Prolezla jsem tajnou dírou v živém plotě a nechala se táhnout tou podivnou silou. Putovala jsem celý den a pomalu jsem začínala být unavená. Podívala jsem se tedy do batohu. Sušenky, bagety, samorozbalovací stan a spacák. To bylo vybavení mého batohu. Došla jsem na nejbližší louku a postavila stan.
Ráno mě probudily cizí kroky kolem mého stanu. Vylezla jsem a spustila se na mě horda nadávek od dlouhovlasého bělovlasého chlapce v bílém smokingu. Podívala jsem se mu do tmavých očí a řekla jsem...
Ráno mě probudily cizí kroky kolem mého stanu. Vylezla jsem a spustila se na mě horda nadávek od dlouhovlasého bělovlasého chlapce v bílém smokingu. Podívala jsem se mu do tmavých očí a řekla jsem...
Čau bráško...
A zlomyslně mu vychrstla vodu do obličeje.
Lollius
Takže ty jsi jako kdo... říkal jsem černovlasé krátkovlasé dívce která mě nazvala svým bratrem. Tohle přece nemůže být Lolla. Ta Lolla s temnou silou smrti. Stále ale přemýšlím co umím já. Našel jsem pouze bílý deník obalený v kůži, který popisoval sílu Lolly, ale ne mou. Nechápu proč zrovna já nesmím vědět kdo jsem. Celý život jsem žil v představách že jsem synem Iluzionisty. Rozhodl jsem se odvést tu takzvanou Lollu k otci.
Charlie
Z okna mého velkolepého sídla jsem zahlédl svého syna s nějakou podivnou holkou. Bavili se jako by se znali od narození. A potom mi to došlo. Emma. Jak já ji miloval. Nikdy by mi nedošlo že Lollius je můj opravdový syn. A ta podivná dívka podobná Emmě musí být má dcera. Jak jsem byl hloupý že jsem nikdy neviděl tu podobu. Odešel jsem je uvítat k vstupním dveřím.
Lolla
Takže ty mi chceš říct že jsem ztělesněná temnota?! Odpověděla jsem Lolliovi. Opravdu mě zajímalo co mi tentokrát zázračný deník řekne ale nemohla jsem přerušit konverzaci otravným bráškou. Když mi alespoň na chvíli dal pokoj otevřela jsem deník.
Takže už znáš svou pravou totožnost. Jak vím možná přemýšlíš co je Lollius. On je světlo a život. Najděte prosím Charlieho. Ten vás pošle dál. Vím že se určitě podivuješ proč přesně vím kdy deník otevřeš. Je to snadné. Nemusím ani znát budoucnost, protože jsme stejné. Jsi moje dcera a to se nezmění. Musíš se smířit s tím že tvůj život bude těžší a nebezpečnější než Lolliův ale tebe budou chtít uvěznit zatímco jeho si budou hýčkat. Straň se ho nebo tě zradí. Emma
Jdeme najít Charlieho a utéct. Díky mami...
Lollius
Kam zmizela Lolla je mi vážně jedno. Stejně se můj postoj vůči ní nezmění. Ona navždy zůstane vyhnankyní a já jí pomáhat nebudu.... Stejně je mi jedno kdo je ta Emma. I když do deníčku bych se podívat mohl...
Nepokoušej mě Lollie a radím ti, jestli nepomůžeš mé dceři alespoň tak že jí řekneš kdo je doopravdy Charlie, mohu to s tebou na dálku skončit. Já nejsem tak slabá jak si myslíš. Mohu tě zabít za tři, dva,jedna...
Najednou se mi zatmavilo před očima a poprvé jsem si vzpoměl na svou matku černovlasou dámu s černým kostýmkem a kabelkou. Opravdu to udělala ona? Omdlel jsem.
Cleo
Z vedlejšího pokoje jsem zaslechla ránu. Z Lolliova pokoje. Z pokoje mého přítele. Přišla jsem k jeho dveřím a zkusila otevřít. Zamknuto. Dotkla jsem se kliky a zamumlala pomocnou formulku. Zámek cvakl a já viděla Lollia ležícího na zemi. přesně jsem věděla koho podezřívat... Tu jeho povedenou sestřičku. Vypadal s ní tak šťastný...
Vyhledala jsem Charlieho. Lolla ti asi zabila syna. Řekla jsem mu. Raději ho jdi oživit nebo bude pozdě.
Lolla
Seděla jsem ve sklepení. Když najednou se po celém domě ozýval křik. Vyběhla jsem nahoru do největšího chumlu lidí a prolačila se dopředu. Lolliův otec zrovna pronášel řeč...
Charlie
A za to všechno může ona. Málem zabila mladého pána kdyby mě zde přítomná Cleo nevarovala. Viděl jsem jak Cleu po mém boku klopila zrak. Najděte Lollu a přiveďte mi ji. Co nejdříve. Jako že se Charlie jmenuji. Ukončil jsem svou řeč a najednou se mi v hlavě ozvalo... Jako že se Charlie jmenuješ? Vypadá to že si budeme muset promluvit. Hned. Vyděsil jsem se. Všichni včetně Cleo odcházeli. Zůstala tam jen jedna dívka s černou kapucí přes hlavu. Sundala si jí. Byla to.....
Lollius
Probudil jsem se a zahlédl jsem podivnou postavu v černém která se bavila s mým otcem. Najednou mi ale výhled zastínila jiná osoba. Zvednul jsem se. Byla to Clea. Má láska. Obejmuli jsme se a já jí stáhnul k sobě. Bylo mi jedno že ještě nejme plnoletí. V tu chvíli jsem chtěl být pouze vedle ní.
Lolla
S Charliem jsem vedla dlouhou debatu. Podařilo se mi vysvětlit že já jsem Lollia nezabila a vyptávala se ho na svou matku a kde ji mám hledat. Řekl mi abych šla do začarovaného háje. Víc mi neřekl a vykázal mne ze svého domova. Vyšla jsem ven. Zahlédla jsem dívku, která nejspíš ovládala život. Podívala jsem se na ni a zkusila s ní navázat kontakt. Vypadala že není zrovna nadšená tím že potkává ztělesněnou smrt. Ptala jsem se jí na cestu a žádala jí o doprovod do začarovaného háje. Odmítla mě. Začala jsem myslet na nejhorší. Že ji asi přinutím vyhrožováním. V hlavě mi ale svitla poslední zoufalá možnost. Jsem ochotna kohokoli pro tebe zabít víjma mě či tebe. Jen se mnou prosím jdi. Potřebuju život aby mě popřípadě oživil...
Cara
Po chvíli debaty s podivnou dívkou vypadající jako vyděděnec ji možná začínám mít ráda. Vždyť sama vypadám jako vyděděnec se svým bleděmodrým svetrem s delfínem a bílými vlasy až bůhví kam. nedokázala jsem přestat myslet na to, že celá tato výprava může být marná, ale snažila jsem se svým pesimismem neurážet tu holku. Po chvíli dohadování jsme začaly znovu.
Ahoj já jsem Cara a ty? Já jsem Lolla, ztělesněná smrt. Půjdeme na výpravu do začarovaného háje?
Cleo
Dívala jsem se z okna a zahlédla jsem Lollu. Tu Lollu utíkající z domu. Okamžitě jsem o ní šla říci Charliemu, ale ten mi odvětil že to je v pořádku. Jak může být něco takového v pořádku! vyjela jsem na něj. Nejdřív je to největší mrcha a poté vykládáš že je všechno v pořádku?! To teda ne! Otočila jsem se na podpadku a šla za Lolliem. Ten mě jen znaveně odehnal ať to nechám být, ale já nedokázala. Vydala jsem se ji hledat. A zničit.
Lolla
S Carou jsem se vydala do začarovaného háje. Putovali jsme dlouhé měsíce neboť začarovaný háj byl na druhé straně našeho ostrova. Konečně jme tam dorazily. Čekala nás tam ale opravdu nemilá návštěva. Konečně jsi se sem doploužila Lollo.Tohle bude tvůj konec ozvalo se nade mnou. Cleo?! Co ta tady dělá? Je to past? Najednou se Cleo začala svíjet v odporných bolestech. Z křoví vystoupila postava. Její veličenstvo vás již očekává. Řekla. A co bude s ní? zeptala jsem se a otočila se na Cleo. Ta jen spí. odvětila ta postava a my se vydali za ní.
Emma
Za chvíli už příjde ten čas,
kdy po letech spatřím tu tvář.
Uvidím ten krutý trp,
Ve kterém se odraží sama smrt.
Prozpěvovala jsem si básničku, kterou si zpívala má matka, když jsem za ní šla. Ve vzduchu jsem cítila všudypřítomné napětí. Všichni chtěli udělat na princeznu smrti dobrý dojem. Potíž byla v tom že ona sama o svém postavení nevěděla. Opravdu hodně mě překvapilo, když jsem zjistila že necestuje se svým bratrem, ale s dcerou hraběnky světla. Musím uznat že společnost si našla opravdu dobrou. Už ale se pomalu blíží do korunního sálu. snad se mě můj havránek nelekne. Bojím se. Bojím se co bude dál. Jestli mě zavrhne, nebo se mě bude bát. Jestli mě bude zbožňovat a nebo nenávidět. Možnosti jsou různé. Doufám v tu nejlepší.
Lollius
Nechápu proč Cleo utekla. Stejně jako nechápu proč odešla Lolla. Musím je najít obě. A musím si získat věhlasnou slávu, jinak to totiž neumím. Rozhodl jsem se jít za svým otcem abych se ho zeptal kam Lolla odešla. Vím že mě nepustí samotného, a tak ho požádám o doprovod. Jako že se Lollius jmenuju. Jako že se Lollius jmenuješ? ozvalo se mi v hlavě. Přijď do zahrad. Mám pro tebe cenné informace. Byl to neskutečně omamný hlas. Lákal mě a já chtěl poslechnout. A poslechnul jsem. Vydal jsem se do zahrad a v altánku jsem viděl ji. Dívku s omamným hlasem. Neboj se. Já tě nechci zabít. Pronesla mi ta dívka těsně u ucha. Poddal jsem se plně její vůli. To jsem ale neměl dělat.
Lolla
Vstoupily jsme s Carou a tou podivnou ženou do takzvaného korunního sálu. Uprostřed stál zlatostříbrný trůn a na něm byla postava. Měla dlouhé černé vlnité vlasy, černou koženou bundu a černou, zlatě prošívanou sukni. Přesně tahle postava se ke mě otočila a zadívala se mi do očí. Mami? zamumlala jsem si. Jsi to ty?
Komentáře
Okomentovat